Dosáhnout toho, aby dvě zařízení vytvořila stejnou barvu, není jednoduché. Není-li monitor zkalibrovaný, nemůžete se na něj příliš spolehnout. Problém bývá zvlášť u notebooků, ale i levných LCD monitorů s technologií TN. U nich zobrazované barvy skutečně považujte jen za orientační. Většina běžných spotřebních monitorů zobrazuje barvy zhruba v barevném prostoru sRGB, proto pokud nemáte lepší řešení, předpokládejte, že monitor se chová podle něj. Některé monitory se dají přepnout právě do tohoto nastavení. Ale kalibrace a vytvoření profilu monitoru je daleko lepší.

Které to jsou záleží na konkrétním monitoru a tiskárně, ale obecně mají tiskárny problém reprodukovat zářivé, jasné a syté barvy, jako je jasně oranžová, jedovatě zelená, svítivě modrá a fialová. I když takové barvy na monitoru vidíte, po vytištění ztratí hodně ze svého kouzla. To je bohužel fakt daný fyzikálními principy tisku procesními barvami (CMYK). Pokud takové barvy opravdu potřebujete, musí se zvolit patřičná tisková technika (sítotisk, přímé barvy v ofsetovém tisku apod.), ale to se vyplatí jen u větších nákladů (řádově alespoň stovky kusů). V programech, které to umožňují, vybírejte barvy z palety CMYK, s těmi by problémy být neměly.

Buď proto, že vůbec nebyla použita, nebo byla použita nesprávně. Kancelářské programy ji obvykle nepodporují a bez problémů v nich nadefinujete barvy, které nepůjdou vytisknout. I v profesionálních programech se může stát, že tiskárna nedostane informaci o tom, jaký barevný prostor byl v tiskových datech použit, a pak je to loterie – může se strefit a barvy budou v pořádku, ale také může být o kousek nebo o pořádný kus vedle, pak se barvy více či méně změní oproti záměru tvůrce dat. Zvláště to platí v případě, že použijete neobvyklý barevný prostor. I když v doporučeních pro tvorbu tiskových dat bývá příkaz: nevkládejte výstupní profily, neznamená to, že na nich nezáleží. Je dobré tiskárně říci například: barvy jsou v Euroscale Coated nebo v Coated Fogra 27.

Stolní tiskárny umějí více či méně kvalitně provádět správu barev. Také některé aplikace dokáží správu barev provádět. Pokud ji ovšem zapnete zároveň v tiskárně i v aplikaci, převedou se barvy dvakrát a výsledek bude špatný. Tuto chybu občas udělá i zkušený uživatel. Takže zkontrolujte nastavení ovladačů a aplikace, z níž tisknete.

Pozor na používání barev ze vzorníku Pantone (zvláště k tomu svádí program CorelDraw). Pokud neplánujete těmito barvami tisknout (pokud nevíte, co barvy Pantone jsou a jak se používají, tak opravdu neplánujete), nepoužívejte je pro definování barev v dokumentu. Z velké většiny nepůjdou vytisknout tak, jak je vidíte na monitoru a připravíte si zklamání z výsledných barev.

I kdyby měřicí technika tvrdila, že barvy jsou shodné, vjem lidského oka ovlivňují i jiné věci než samotná barva. Například struktura povrchu, jeho lesk nebo mat, okolní osvětlění (to může změnit barevný vjem z tištěného výstupu zcela zásadně, zatímco monitor září vlastním světlem a okolní osvětlení ho tolik neovlivňuje). Zkuste si např. vytisknout vedle sebe černou a žlutou barvu a prohlédnout si je v modrém světle. Budou k nerozeznání.

Přesná barva nevypadne ze žádného stroje sama od sebe. Je třeba jej udržovat v pořádku, ale také pravidelně kontrolovat, zda se barvy postupem času nezměnily. Ty totiž závisejí na mnoha vlivech od opotřebení stroje až po teplotu a vlhkost prostředí a papíru. Postupně vznikající změny se dají vyrovnat, ale stojí to úsilí i nějaké peníze. Proto čím větší nároky na barevnou věrnost máte, tím očekávejte vyšší cenu. Tím ovšem neomlouvám do očí bijící rozdíly v barevnosti, jen upozorňuji, že vše má své telerance. Jde o to, jak velké jsou.